Na vysokou školu se hlásí trojnásobek lidí než na učiliště

V České republice dlouhodobě klesá počet žáků, kteří se hlásí na řemeslné výuční obory. Málo je zedníků, instalatérů i řezníků. Naopak mnoho vysokých škol otevírá stále nové, většinou humanitní studijní programy, které jsou mnohdy překvapivé.

Podle posledních statistik je studentů vysokých škol dokonce více než trojnásobek proti učňům. Mnoho studentů tak studuje obory, jako je charitativní a sociální práce, ochrana obyvatelstva či řízení volnočasových aktivit. Studentů stále přibývá.

Studenti versus učni

O humanitní obory je stále větší zájem. Podle výzkumů je překvapivě stejná uplatnitelnost absolventů z humanitně zaměřených fakult jako u těch ostatních. Některé obory, jako je zedník, se už ani neotevírají. V Ústí nad Labem se ročně otevírá třída zedníků s 15 žáky a studium dokončí jen polovina. Výsledkem je, že si musíme na práci dobrého truhláře, elektrikáře a zedníka počkat i půl roku. Na trhu práce je jich totiž dlouhodobě nedostatek a situace se stále zhoršuje. Před 10. lety se do učebních oborů hlásilo 114 000 žáků a přijato jich bylo 40 000, loni bylo přijato jen 29 000. Na vysokou školu se hlásilo 200 000 zájemců a přijato bylo 100 000.

Kdo uspěje na trhu

Zájem žáků o studium v učebních oborech neustále klesá. V loňském roce došlo jen k malému vzrůstu zájmu o učební obory elektrotechnické. U oboru kominictví se zvedl počet absolventů ze 4 na 111. Největší šanci uspět na trhu práce mají nyní zedníci, truhláři, kováři, instalatéři a autoelektrikáři. V areálu ostravských Vítkovic mohou kovářští učni využít nově rekonstruovanou halu, kterou koupila učňovská škola. Od roku 2005 klesl počet vyučených truhlářů o 2/3, podobě jako zedníků.

Chybějící řidiči

Aktuálně nám také chybějí i řidiči. Poptávka je momentálně na 5 000 řidičů autobusů.  Situace je už tak vážná, že se každý den na mnoha linkách po celé republice cestující svého očekávaného spoje nedočkají. Nejhorší situace je v Praze, kde v hromadné dopravě chybí 300 řidičů. Lidé nejeví o profesi řidiče zájem a navíc další tisíce řidičů autobusů během následujících měsíců odejdou do důchodu.

Co stojí za malým zájmem o učiliště

Za nedostatek řemeslníků může podle odborářů kromě nižšího zájmu mladých lidí o učňovské obory i nedostatečná motivace učitelů, a proto i malá motivace nadchnout své žáky. Podle zaměstnavatelů je velkým problémem i nedostatečné a zastaralé vybavení škol. Chybí zejména moderní technologie. Probíhají nedostatečné přípravy na umělou inteligenci a kvantovou výpočetní kapacitu. Řemeslníci také nemají pocit, že si společnost práce řemeslníků váží a že dokáže ocenit jejich práci.

Výdělky řemeslníků

Podle hospodářské komory si mohou dobří řemeslníci vydělat i 60 000 až 70 000 korun měsíčně. Tato výše výdělků není podle ní nijak výjimečná. Na pracovním trhu nyní chybí asi 300 000 řemeslníků. Ministerstvo školství připravuje zavedení tzv. cut-off skóre. Jde o bodovou hranici u přijímacích zkoušek. Kdo by se přes ni nedostal, musel by místo na gymnázium jít na učiliště. Tak to totiž dříve bylo. Na přijímací zkoušky nemělo ani zdaleka tolik studentů, jako dnes. Snižování náročnosti přijímacích zkoušek a maturit situaci nepomáhá a řemeslníků ubývá.