Inspirace z Finska – Bohatá země, kde lidé často střídají práci

Finsko se pravidelně umisťuje na prvních pozicích světových tabulek „nejšťastnějších zemí“, tedy zemí, kde jsou lidé nejspokojenější se svým životem. Jak k tomuto štěstí přispívá častá změna kariéry tamních pracovníků?

Kariérní změna? Nejpozději po třech letech!

Anttiho jsem potkal v Česku, kde nějaký čas žil společně s manželkou Sini.

Sini v Brně působila jako výzkumná asistentka na unvierzitě, jejím oborem je americká literatura. Antti pracoval coby vývojář v jedné významné brněnské IT firmě. Co si o atmosféře na českém pracovišti myslí?

„Nemám nač si stěžovat. Byla to výborná práce. Hodně mě ale zaujalo to, že všichni mí čeští kolegové byli o dost starší a pracovali na stejných pozicích pět i více let. Když jsem po roce chtěl odejít, tvářili se zděšeně. ,Tobě se u nás nelíbí?´ Já přitom byl doopravdy spokojený, ale chtěl jsem udělat změnu, zkusit zase něco nového. To mi připadá přirozené,“

říká Antti, který se spolu se Sini přesunul do Edinburghu, aby se vzápětí navrátili zpět do rodného Tampere.

Antti tím naráží na jeden ze zásadních rozdílů mezi českou a finskou pracovní kulturou. Finové výrazně častěji mění práci. Zvláště markantní je to u mladých lidí. Čeští dvacátníci a třicátníci vydrží na jedné pozici přes pět let, jejich finští vrstevníci se pro změnu kariéry rozhodují už po třech letech.

Za krize se nedala sehnat práce ani v kiosku

Pokud můžu mluvit za sebe, myslím si, že v Česku je tento jev chápán poměrně negativně. Někteří lidé jakoby časté přeběhlíky chápali jako nevyrovnané a nespolehlivé. Ve Finsku to vidí přesně opačně.

„Já si myslím, že naši zaměstnavatelé pohlíží v dnešní době s nedůvěrou spíše na ty osoby, které práci dlouho nezměnily,“

tvrdí rovněž třicetiletá Tiina Riihelová.

„Nemají dostatečně pestré CV a nemůžou se tak pochlubit různorodými zkušenostmi. A jakoby tím říkali, že se neradi učí novým věcem.“

Tiina studovala humanitní vědy a po ukončení magisterského studia v roce 2011 měla docela problém práci sehnat. Zuřící ekonomická krize zasáhla i Finsko.

„Kiosek u nás v Tampere vyhlásil, že hledá tři nové prodavače a já byla už tak zoufalá, že jsem tam poslala žádost. Ale neměla jsem šanci. Přihlásilo se jim 500 lidí, hlavně čerstvých absolventů,“

vypráví Tiina.

Krize ale pominula a od té doby Tiina sbírá zkušenosti, na rozdíl od Anttiho a Sini jen ve Finsku. Také ona ale pravidelně mění místa působiště.

„Naposledy jsem měnila práci před rokem. Pobývala jsem v Pori a pracovala na HR v jedné firmě. Moc mě to nebavilo, navíc mi to město připadalo zoufale nudné. Tak jsem se přestěhovala do Tampere, kde pracuju jako koordinátorka studentských projektů na univerzitě,“

říká spokojeně Tiina.

„Je to přesně ten typ práce, o kterém jsem za studijních let snila.“

Lidé studující humanitní obory najdou práci v oboru

Jeden by si pomyslel, že taková masivní fluktuace mladých vzdělaných lidí ekonomice spíše škodí, ale ono je to spíše obráceně. Finská ekonomika prudce roste, hrubý domácí produkt nabývá rekordních hodnot.

Ostatně, stačí se jen podívat na charakter pracovních pozic, které se mladým Čechům a Finům nabízí. Česko je levnou výrobní dílnou Evropy a hodně firem má tak tendenci nabízet sice jednoduché, ale zároveň zoufale placené pozice. Ve Finsku je velice pestrá nabídka pracovních pozic různého charakteru.

Co to znamená?

Lidé jako Sini, kteří studují obor typu americká literatura, nemusí nutně skončit za pultem baru nebo u pásu v montovně, ale mohou se doopravdy věnovat tomu, co studovali a spouštět nebo rozvíjet projekty evropského významu. Lidé jako Tiina mohou vyzkoušet různé pozice na různých místech, aby zjistili, co jim sedí nejvíce.

A lidé jako Antti vzdělaní v technologiích nasbírají řadu cenných zkušeností doma nebo v zahraničí, aby se obohatili o znalosti cizích jazyků nebo cenné know-how a to celé pak zúročili – dejme tomu – založením úspěšného startupového projektu. Ostatně, startupy v oblasti hi-tech technologií je Finsko pověstné. Nové revoluční softwary, mobilní aplikace, ale i hry jsou zde vyvíjeny jako na běžícím páse.

Jak nastoupit finskou cestu

Může se Česko někdy dostat na finskou úroveň? Cesta je daleká, ale já myslím, že stojí za to se inspirovat.

Pro začátek je zapotřebí, aby lidé byli více kritičtí ke své práci – právě tak, jako Finové, kteří vytrvale sbírají pracovní zkušenosti, aby se časem dostali k pozici, na které pak jsou maximálně spokojení.

Nebojí se neustále zlepšovat, vzdělávat se, přizpůsobovat novým přístupům. Myslím si, že pokud nastoupíme „finskou“ cestu, můžeme nejen obohatit kariérní život nás samotných, ale dokážeme tím zlepšit úroveň celé naší společnosti.

15/10/2018, Lukáš Karas

_____

Nechceš už dál stát na místě a místo toho raději udělat první krok k nové kariéře?

Mrkni na nabídky zaměstnavatelů, kteří právě na tebe čekají!

_____