Jak jsou na tom tradiční profese jako řezník nebo truhlář?
Řemesla mladé lidi moc nelákají, i když jim dobře provedená tradiční řemesla zajistí budoucnost. Výsledky jsou hned vidět a vydrží roky. Kvalitní řemeslo má zlaté dno.
Společnost dělnickými pracemi spíše pohrdá a každý chce nosit oblek a kravatu. Jenže bílé límečky nám nepostaví dům, nezorají pole ani nenapečou chleba. Za chvíli se nebudou mít mladé generace od koho učit, protože profesionálové, kteří mají zlaté české ručičky, pomalu vymírají. Mladí lidé o řemeslo ale zájem nemají.
Kde je největší krize a kde se blýská na lepší časy
U zedníků a truhlářů je stav kritický. Za posledních 15 let je tu úbytek až 80 % absolventů. Ještě horší situace je u profese řezník-uzenář, kde ročně končí už jen asi 50 absolventů. Snižuje se zájem i o profese pekařské a stavební. Klesá počet absolventů zednických oborů, malířů a lakýrníků. Pokrývačů absolvuje sotva 20.
Kde zabírají rekvalifikace
Některé obory zachraňují rekvalifikace, například klempíře. Nastal mírný nárůst zájmu řemeslníků, kteří nejsou v oboru vyučeni, práce je baví a velmi dobře je uživí. Pro zatraktivnění řemesla mají učni oboru klempíř k dispozici nejmodernější materiály a stavební postupy. Na trhu práce je po nich veliká poptávka.
Učňovské školství
Nedostatek řemeslníků je hlavně ve stavebnictví, truhlářství a dřevařství. Počet absolventů zednických a malířských oborů se dostává na kritickou hranici. Na lepší časy se konečně blýská ve strojírenských, elektrotechnických a elektrikářských odvětvích. Potravinářské profese nyní mírně stagnují.
Kdo je na tom nejlépe
Nejlépe si vedou profese obráběčů kovů a nástrojářské, kde počet absolventů o něco málo roste. Mírný nárůst je u automechaniků, elektromechaniků a elektrikářů. Mírná stabilizace nastává u oborů cukrářských. Velmi rychle si najde práci vyučený čalouník, nástrojař nebo řezník-uzenář, kterých je ale velmi málo.
Co zhoršuje situaci
O fyzicky náročné profese, jako jsou zednické, pokrývačské či řeznické obory ztrácí mladí lidé zájem. Jejich absolventi si navíc volí po škole díky nízké nezaměstnanosti obor zcela jiný a méně náročný než ve kterém se vyučili. Ve strojírenských nebo elektro oborech bude asi do budoucna možné situaci řešit robotizací. U stavebních profesí to často nejde vůbec nebo jen částečně.
Mistrovské zkoušky
Pro řemeslníky je nyní výhodné i složení takzvané mistrovské zkoušky. Mistrovská zkouška bude v ČR oceněním řemeslníka za práci nejvyšší kvality a obnoví prestiž Mistrů řemesel. Naváže na přerušenou tradici, která fungovala po staletí. Češi, Moravané a Slezané budou mít znovu mistry v oboru. Za myšlenkou stojí odborné cechy a řemeslné asociace sdružené při Hospodářské komoře ČR.
Co vám přinese mistrovská zkouška
- Veřejné zakázky – zadavatelé veřejných zakázek mohou mít za podmínku účasti na zakázce mistrovskou kvalifikaci. Mistr má konkurenční výhodu.
- Ochrana spotřebitele – zákazníci si mohou vybírat mezi mistry v oboru se státem garantovanou kvalifikaci pro realizaci zakázky. Spotřebitelé získají záruku nejvyšší kvality zakázky, reklamačního, záručního a pozáruční servisu.
- Vstup na zahraniční trhy – čeští řemeslníci si mohou zřídit živnost v zemích EU, kde je mistrovská zkouška podmínkou a vstoupit na zahraniční trhy.
- Završení profesní dráhy – mistrovská zkouška je ocenění řemeslníka za nejkvalitnější práci a čeští mistři získají vyšší kvalifikační úroveň, deklarovanou ve většině zemí EU na úrovni 5 EQF. Výjimkou je mistrovská zkouška v Německu, Rakousku a Švýcarsku, kde mají mistři 6 EQF.
- Odborníci ve školství – držitel mistrovské kvalifikace a PK Instruktor praktického vyučování může vyučovat na školách.
- Prestiž řemesla – mistři pomohou zlepšit pověst řemeslných učebních a studijních oborů i společenskou prestiž řemeslníků u mladých lidí i veřejnosti.
- Vliv na zaměstnanost – mistrovskou kvalifikaci lze využít při hledání zaměstnání, k dosažení vyšší mzdy, nebo může eliminovat předčasný odchod z trhu práce ve vyšším věku.
